Masiv vs. tenká spárovka vs. dýhovaná překližka

[Michal_B]

Zdravím všechny milovníky japonského truhlářského kumštu,
je pro mne vždy komplikované vysvětlovat co vlastně jsou bonsaje a hlavně co jsou stolečky pod ně. Tady se můžete mrknout na mé stolečky http://www.bonsai-dnes.cz/show-article. ... 1421827746 nebo tady http://www.bonsai-dnes.cz/show-article. ... 1277030574. Originál stolky jsou vyráběné japonskou technikou sashimono. Mimo Japonsko je ne velice málo lidí , kteří podobné stolečky vyrábějí - tady je ukázka nejaponské práce http://culture.motiontopic.net/50834301 ... nsai-table. Osobně když jsem viděl originály byla to neskutečně přesné práce ale také finančně řádně oceněná. Ale k mému dotazu stoly mají výplně z masivu, který je cca 5 -8 mm silný a zasazen do rámu s falcem. Japonci na výplně používají masiv, který je jako finálka ošetřen lakem urushi. Na stolky se aranžují bonsaje během výstav a samozřejmě se musí zalévat a občas se stane že na horní stranu skápne několik kapek vody a deska je vystavena vyšší vzdušné vlhkosti kolem stromu a misky. Máte někdo zkušenosti s podobnými nároky na << nábytek >> ? Nevím jakým směrem se vydat při výrobě - masiv je ideál /mám mahagon, švestku, dub, ořech/ jak udělat slabé prkénko - u protahu se nikde neuvádí min. tloušťka protahovaného materiálu. Spárovka - podobný problém, ale už to není ono ,ale sníží se možnost deformace desky. Dýhovaná překližka se jeví ok, ale problém je v tom, že do krajů se občas dostane voda pod dýhu. Pro představu jaký je cíl http://ibonsaiclub.forumotion.com/t1559 ... nsai-table. Díky za každou zkušenost s výrobou tenkých desek.
Michal

[Petr]

Ahoj Michale,
Predne musim ocenit tvoji praci, vypada to fakt uzasne a chce to urcitre velkou davku trpelivosti a zkusenosti vytvorit takovy miniaturni stolecek v dokonale kvalite detailu. Klobouk dolu.
Pokud muzu rict svuj nazor, tak ja bych urcire po vzoru japoncu taky volil masiv. S povrchovou upravou ti moc neporadim, na to jsou tady jini machri, ale pokud jde o vyrobu, tak v tom nevidim problem.
Nejjednoduzsi bude asi pouziti pasove pily, kde si narezes silu materialu jakou potrebujes a potom rez rucne dohoblujes do pozadovane tloustky. Na pasovce muzes klidne rezat na vysku i pres 20cm a pokud to bude nutne tak si pak slepis sparovku ze dvou nebo vice kusu. Zaroven na pasovce mas nejmensi prorez a teda i ztratu drahoceneho materialu. Kdyz si navic po prorezani rozevres dily jako knihu a slepis, tak ziskas krasnou zrcadlovou kresbu jako se to dela s dyhou.
Poukud by jsi chtel po rozrezani hoblovat na protahovace, tak to taky neni problem. Mame v praci starou protahovacku jaroma, kde jde protahnout minimum 1cm a ja jsem tam dneska vyhobloval latku na sparovku tloustky 5mm tak, ze jsem si ji podlozil 2cm prirezem a na stupnici protahovacky jsem si nastavil 25mm a lista byla na svete. Ono je dobre u tak tenke sparovky si ji treba celou bodove prilepit na podkladni desku se zadni zarazkou (treba tavnou pisotoly), aby se pri protahovani nechvela a jde to krasne vyhoblovat i na 4mm kdyz je potreba.
Ja zrovna vyrabim schranku na dopisy, kde jsem pouzil masivni vypln ramecku dvirek s vyrezanym cislem popisnym a tuto vypln z 5mm masivu podlozim 4mm preklizkou, kterou pred slepenim namorim cernym moridlem aby mi to udelalo kontrast pod cislice.
I to je moznost pro tebe pouzit na horni stranu tenky masiv a podlepit ho treba dyhovanou preklizkou pro lepsi stabilitu.

[truvan]

Zdravím vás
Ty stolky na druhém odkazu jste vyráběl sám?
Nějak mi totiž nejde do hlavy že člověk který by vyrobil takový luxusní stolek by pokládal takové otázky jako Vy
V tom bych měl rád jasno:)

[radomil]

Petře, rád bych se zeptal v souvislosti s tématem tenké spárovky (taky protahuju s podložkou na nějakých 7 mm, určitě by šlo míň, ale neměl jsem potřebu) ... jde mi o to, kde je hranice nějakého rozumného pnutí a jestli tam hraje (a jak důležitou) roli orientace dřeva radiál/tangens - nedávno jsme se tu učili, že není dobré dělit prkno naplocho na dvě tenká, aby se to nekroutilo - takže řežu 50(60) fošnu na 10 mm plátky (výsledek tedy 50/10), srovnám jednu hranu, protáhnu* druhou a slepím - na ty moje postýlky pro plyšové ovečky to stačí, ale u tak exkluzivního výrobku jako bonsai-stolek bude určitě dobré, aby kresba byla složena z co nejširších dílů - připadá mi to ale pak podobně náročné, jako švartna k houslím ... dá se pak počítat třeba s tím, že případné pnutí vyřeší nějaké luby u toho stolečku?

Jinak obdivuju, jak to mají Japonci dokonale „zabalené“ do bedýnky, která je sama o sobě pozoruhodným dílem ...

*) druhou bych taky srovnal, ale nedaří se mi naladit hoblovku tak, aby to nebylo mírně prohnuté (1mm/m) a když lepím šíři z 12 ks, už ty krajní pnou o 6 mm

[JanB]

Tuto problematiku jsem taky před časem zkoumal - tedy ne přímo japonské stolečky, ale to, jak tenké dřevo je ještě rozumně použitelné. Našel jsem tehdy názory, že třeba výplně dvířek o tloušťce 1/4" (což je v našich končinách 6mm) jsou už příliš tenké.
Já na mojí protahovačce dosáhnu tloušťky 5mm bez podložky a s podložkou už jsem vyrobil i 3mm. Podmínkou jsou ale pěkně rovná léta, jinak to protah roztrhá na kusy. A taky to k podložce lepím, oboustrannou páskou.

Před časem jsem si dělal skříňky do dílny, všechno ze smrku, který jsme koupili jako palivové dřevo - tady se tomu říká odkory, jinde krajinky a bůhvíjak ještě. Protože to bylo pro mě a ještě do dílny, mohl jsem si dovolit riskovat a udělal jsem rámy dvířek 12mm silné a výplně 6mm. Zatím to drží, nekroutí se a nepraská. (pravda, jedny dolní dvířka jsem jednou nechtě kolenem prorazil, ale oprava byla snadná )

Takže k původnímu dotazu: ty stolečky, co jsi nalinkoval, jsou důkaz, že to jde., tak jen zbývá to zkusit sám.
Rozhodně vyber radiálně řezané dřevo (tzn. že když ten stoleček bude stát tak, jak má, tak budou léta svisle). Spárovka bude určitě stabilnější, ale vzhledově už o něco horší - pravda je to otázka vkusu, ale mě se třeba vůbec nelíbí spárovky skládané ze spousty úzkých hranolků, které vypadají jako podlaha v tělocvičně. Ale to si musíš rozhodnout sám

[Danny]

Zdravím vespolek . Tak moje kombi hoblovka s protahem šířky 50 cm kterou vyrobil můj táta před víc jak 30ti lety, dokáže protáhnout smrkové lišty tloušťky 3 mm bez podložení. Samozřejmě musí být ostré nože a materiál hoblovat po srsti. Už nad tím kroutilo hlavou víc lidí. Myslím že hlavním důvodem bude jemně drážkovaný spodní stůl bez válečku a krátká vzdálenost předního a zadního podávacího válce od hlavního hoblovacího válce. Toť jeden z mála pozitivních věcí. Negativní jsou už vyběhané vedení spodního stolu a následek je pod hoblovaný úskok o nějakou desetinku na začátku a konci materiálu.
Teď k otázce Michala B. Uvádíš – cituji : Tedy můžete mrknout na mé stolečky http……
To tvé stolečky chápu jako, že jsi jejich majitel né výrobce a podobné se vyrábět teprve chystáš . V tom případě favoritem mezi uvedenými materiály doporučuji ořech. Ořech má nádhernou kresbu, velmi dobře se s ním pracuje ( řezání, hoblování, broušení ). Při lepení zjistíš, že spoje jakoby líp drží než u ostatních dřevin. Dřevo ořechu je pórovité a lepidlo jakoby víc do sebe nasaje. Nemusíš moc stahovat, stačí jemně zafixovat a drží pevně. Na tvé stolečky a hlavně tenké spárovky je ořech ideální. U těch tenkých spárovek doporučím nařezat delší kusy cca 1 m dlouhé a více. Na tloušťku přidat klidně i 6 mm na víc od požadované. Kusy poskládat k sobě jak pěkně napsal Petr (jako kniha) a hlavně při lepení odstraň přebytečné lepidlo vlhkým hadrem nebo po zavadnutí škrabkou a to téměř do čista. Lepenou spárovku pak lehce srovnej ze spodu na hoblovce. Pomalu – netlačit, ať se neprohne. Mohla by se pak zpátky vyrovnat. A teď hřeb večera : spárovku neprotahovat, ale rovnou na brusku ( válcovou, širokopásovou egalizační ). Hoblovka vytrhává vlákna u suků, ve svalovině ( u ořechu míň). Zajdi tam kde brusku mají a nech si to vybrousit. Dej pozor při prvním srovnání vrchní nehoblované strany, aby kluci nechali spárovku odpočinout (vychladnout). Po té brousit z obou stran na střídačku až na požadovanou tloušťku. Takhle se dá vyrobit krásně rovná spárovka i 4mm silná. V tvém případě bude ideální tak 7-8 mm. Toť jedna z cest malého Českého truhláře. Jiná levná cesta může být ta ruční, jako správný šokunin (jak už tady někdo nazval Japonského truhláře). Věřím, že u 123ho kusu začneš mít pocit , že by se to mohlo tomu Japonskému originálu podobat. Doufám , že jsem tě neodradil a ber mou pznámku s rezervou. Jó povrchovku tu nechám na jiné. Já bych to stříknul PU lakem s otevřeným pórem. To ale není to pravé na omak a na mazlení se dřevem.
Danny

[Michal_B]

díky všem za reakce,
@ Petr -díky za reakci, popíchl jsi mě koupit si lepší pásovku .
@ Truvan - stolečky jsem vyráběl, ale pouze ty kde jsou bonsaje, link s detaily stolků není moje práce / možná někoho spletl monogram autora - MB, je stejný jako můj.
@ Radomil - v Japonsku dávají hodně předmětu do dřevěných krabiček - Kiri box, které se vyrábějí z paulownie. To je kvůli vlastnostem dřeva je lehké, stabilní ve vlhku a dřevo nenapadají houby, ale je měkčí než naše lípa. Spárovku a hranoly jsem u nás objevil zatím pouze Bauhausu.
@ Danny - moc děkuji za tvé zkušenosti a doporučení , to bude přesně cesta kudy se vydat.

Díky za podněty
Michal