tung olej vs. mýdlo/zubní pasta/krém/jídlo

[Odoaker]

Ahoj, nemáte někdo zkušenost s doplňky v koupelně/nádobí a ošetření tungovým olejem?

Zkusil sem si udělat dubovou misku na mýdlo, tung olej asi 6 vrstev min. 1-2 dny odstup mezi vrstvami, ani jedna neředěná, první nahřátá. Pak sem nechal ještě 14 dní.

Dnes sem zkusil, co to udělá, když už tam dám mýdlo a dopadlo to tak, že kde se dotkne mýdlo s miskou, tak dřevo zmatvne a na mýdle sou tmavý fleky (vytáhlo to ten olej?).

Myslel sem, že tung můžu používat univerzálně na cokoliv a nebude s ničím reagovat, je nezávadný + bude odpuzovat podobně jako vosk.


Dotaz:
Co sem udělal špatně? Je tung nevhodný na tohle? Špatný postup, nechat dýl zaschnout? Vosk?
Chtěl bych si na stejný způsob udělat i misku na polivku, hrnek + nějaký další doplňky do koupelny, ale teď si moc nejsem jistej

Díky za nápady

[Hans]

Zdravím,

nejsem na povrchovky žádný odborník, ale čistě laicky bych řekl, že:
- olej se vsákne do dřeva a povrch nijak nechrání,
- na uzavření se používá vosk či lak,
- dub obsahuje třísloviny, takže kromě černání nechráněné (=jen olejované) plochy rád reaguje se vším možným. Pokud máte rád hořké polévky, potom by to nicméně mohl být i určitý bonus Ale jinak to oceňují jen vinaři a někteří kořalečníci, tam je výluh ze dřeva chtěnou součástí (pa)toku.

Tradičně se používá na kuchyňské náčiní buk, u něj je toxický jen prach při broušení, jinak je ok. Mám dojem, že se kdysi používalo i vhodnější dřevo, ale s nástupem průmyslu se ukázal buk jako levnější i opracovatelnější. Bohužel si teď nevzpomenu, o jaké dřevo šlo.

Kromě dubu bych na jídlo nedoporučil ani ořech (také třísloviny) či akát (také cosi vylučuje.) Nevím, jak je na tom jasan, možná třísloviny nemá, ale možná se pletu, nutno dohledat. U toho dubu máte nejspíš jedinou šanci - utopit ho pod tlustou vrstvu něčeho. Jinak se holt bude vyluhovat a reagovat.


Hans

[Modřín]

Hele to nemůže fungovat, alespoň ne u dřeva, které má takhle velké otevřené póry jako dub. V první řadě při nahřátí pořád má ten olej velkou viskozitu a nedostane se moc hluboko. Velký problém jsou ty póry, protože ten olej sám o sobě je neuzavře ani omylem a voda s krásně kapilárním efektem vtahuje dovnitř. Pro pokus o lepší výsledek by bylo určitě třeba ty póry zaplnit, což se při použití oleje dělá tak, že se olej hodně zředí buď pomerančovým olejem nebo terpentýnem a nejdřív se povrch pořádně napustí a nechá vytvrdnout. Pak se to znovu napatlá olejem a za mokra se to brousí, aby vznikla pasta z oleje a obroušeného dřeva, která zaplní ty póry. To se opakuje tak 6-10, dokud se póry nezaplní a pak se to nechá finálně vytvrdnout. Stejně je ale na povrch potřeba vosk, ideálně karnaubskej. Pozor, na dubu nebrousit ocelovou vlnou, nebo to totálně zčerná, brousit papírem na mokrý broušení. Pro mnohem lepší efekt vyměnit tungáč za kvalitní polyuretan.

Jinak jsem velice přírodně zaměřený a myslím, že olej a vosk je na dřevo většinou to nejlepší, ale na to, aby na tom leželo mokrý mejdlo nebo stála voda to není, zejména pokud se nepoužije nějaký nezničitelný tropický dříví jako teak, iroko, ipe a pod. Ani pak to nemusí vypadat dvakrát hezky, jen to prostě vydrží funkční a nebude to hnít.

Miska na polévku a hrnek, to je prostě o tom, použít vhodné dřevo, ideálně nějaké ovocné a čistý lněný nebo bodlákový olej. A počítat s tím, že se to musí mít horkou vodou, protože po saponátech to bude smrdět a že v myčce se to zničí a že to je středověká romantika, kterou nesnese uplně každý, jelikož to může chytat některé chutě a vůně, stejně jako dřevěné vařečky. Ono kdyby to s tím tungovým olejem takhle fungovalo, tak by asi nikdo moc nevymýšlel. Ale skutečná pravda je, že přírodní povrchovky dají práci a mají některé limity.

Ještě hodně dobrá alternativa na to plnění pórů a uzavření dřeva je pořádně to napustit šelakem a zase pak natírat a brousit, co se týče funkčnosti, tak se dřív používal i na uzavření dřeva při stavbě lodí.

Ještě malá poznámka, někdy ten olej vůbec nemusí polymerovat, může obsahovat přirozené inhibitory. Ovšem i pokud polymeruje a už je suchý povrch, může to trvat ještě mnoho týdnů, protože dovnitř se nedostane moc kyslíku ani UV záření a nepolymeruje to dvakrát rychle.

[Odoaker]

(bohuzel se mi neslo prihlasit nakou chvilu, po prihlaseni to hazelo hned server error, ale uz to frci, tak rychlo zareaguju )


Díky,
zatím furt v průbehu roku stíhám projekty se dřevem naprosto minimálně a použiju buď lazury(venku kdesi cosi) nebo oleje, nic jinýho se mi moc nezamlouvá. Pak je ale dost zbytků, který nestihnu zpracovat a znehodnotí se/zaschnou/už to neni ono, když je použiju po nějakým roce. Proto sem chtěl co nejvíc cestou tung + radši nahřívat, než ředit, abych nemusel řešit, že pak bude zbytek tohle a tamtoho... asi to budu muset přehodnotit teda.

Když bych zkombinoval vaše odpovědi.

Misku na mejdlo už asi nějak dopatlám.. trošku zbrousím, zředím tunga a zkusím, jestli si ještě sosne a navoskuju.. kdyžtak to jistí další kousek.

Obecně se mi teda zamlouvá ten postup se zředění teda tung a za mokra brousit další vrstvy.


Na tu polívku/hrnek bych měl jen buk a to není zrovna fešák, tak to ještě po něčem kouknu(třeba chuť svěstky u klobásy hej, tak snad v čaji to nebude takovej průser ) a lněnej olej. Zmínku o vosku na to nádobí od vás nevidím, aj různě ve videích se k tomu asi úplně nepřiklání, tak na tom to asi ani zkoušet nebudu.

Jinač někde se si všiml rady povařit hrnek, akorát nebylo specifikovaný, jestli před nebo po nacucnutí olejem(předpokládal bych, že před?), to bych taky mohl zkusit, jestli to není blbost... a když by to zmírnilo i chuť dřeva, tak by to asi nebylo na škodu

[Modřín]

Já to dělám tak, že od každýho typu “vsakovací” povrchovky mám nějakou pixlu, kam si to naředím na to napouštění a pak případně normální hustou, kterou se pak dá natírat ten povrch. S tím tungáčem na to broušení už se to asi ani ředit nemusí, pokud se to nejdřív pořádně napustí. Pak se to dá i přetřít a nestírat a nechat tam vytvořit ten polomatnej divnej flekatej film a následně, protože pak už je to zavřený a už to snese, pak vybrousit na hodně jemno na mokro už jen vodou, aby se zhomogenizoval ten povrch a navoskovat a případně i vyleštit. Ale chce to opravdu mít čas, nechat to vytvrdnout a pomalu to vrstvit. Myslim, že lidi co s tungovym olejem umí, ho hodně ředí, protože po odpaření toho rozpouštědla vznikne tenoučká vrstvička, která rychle polymeruje a nedělá skopičiny.

[Hans]

K tomu povaření hrnku - napadají mne dvě věci, o kterých jsem také někde slyšel. První je, že povařením ve vodě se to rychleji vyluhuje a snad to pak bude i rozměrově trochu stabilnější. Něco jako když se někdy nechávají fošny na dešti, podobný účinek se také dříve odehrával při plavení dříví. Ale tam to mělo i tu funkci, že se vyplavily dobroty pro škůdce, což tady neřešíme.

Druhá věc, o které jsem slyšel od soustružníků, je, že menší věci někdy povaří přímo v oleji, samozřejmě předtím musí být suché. Vyšší teplota nejspíš napomůže polymeraci, ale nevím - kyslík, co tam je, se spotřebuje a pak už nemá odkud difundovat, protože ze zahřátého oleje se spíše vypuzuje. Čert ví.

Nezkoušel jsem ani jedno.

Jinak třeba kalíšky na kořalu se neupravují nijak, jen se musí dostatečně často dezinfikovat


Hans