Zpracování po těžbě

Duše dřeva a výrobků, používání vlastností druhů dřev.
Pohodář
Příspěvky: 1
Registrován: 30 led 2014, 14:50

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Pohodář »

Zdravím všechny,
jsem tu nový a teprve se rozhlížím.
Potřeboval bych poradit. Nevím nic o zpracování dřeva.
Před rokem jsem na zahradě porazil hrušku. Do kůry už se pustil datel
a plody už taky neměla. Polovina větví na stromě už byla suchá a bez listí.
Plody už taky ne. K mému překvapení po pokácení bylo dřevo v pořádku,
nic vyhnilého. A oč mi jde: stopit mi ho přišlo barbarské a škoda.
Dostal jsem chuť z něj zkusit něco vyřezávat,třeba misku,.. cokoliv a dál se pak uvidí.
Kmen rok ležel i s kůrou na dešti a slunci, teď jsem ho dal na kozy a přikryl.
Než začne vysychat a praskat, jak mám toto dřevo nejlépe uchovat?
Mám ho zbavit kůry nebo naopak nechat? Rozříznout kmen podél, aby nedocházelo při vysychání k pnutí, nebo nařezat na špalky či fošny, abych zabránil praskání při vysychání... Předem dík za radu.
Hans
Příspěvky: 961
Registrován: 30 dub 2013, 16:12

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Hans »

Ahoj,

určitě aspoň rozříznout podélně napůl a odkornit, pokud už není pozdě. Nebo aspoň z jedné strany maflem proříznout do dřeně, aby se kmen při schnutí mohl otvírat. Ovocné dřevo docela pracuje, takže by mělo vysychat co nejpomaleji (dát do stínu pravou stranou nahoru, to je strana směrem ke středu) a zatížené, pokud sušíš ve fošnách. Jednou jsem kupoval fošny hrušky od člověka, co to jen tak náhodně vyskládal do takové skorohráně a nechal na to pražit slunko, a půlka fošen byla popraskaná, bohužel na většině plochy, takže k nepotřebě.

Ovšem zase pokud z toho chceš vyřezávat, tak bys to pak musel zase z těch fošen lepit, kdybys chtěl třeba řezat mísu. S tímto nemám zkušenosti, ale prý je nejlíp vydlabat věc nahrubo z čerstvýho dřeva, pak nechat doschnout a dotvarovat za sucha. Ale co při tomhle vysychání nefošnovýho tvaru (=nezatíženo) hruška udělá, to nevím.

Honza
Mart
Příspěvky: 13
Registrován: 21 črc 2014, 20:53

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Mart »

Mám asi špatnou zprávu pro "JanB" , primarně se tady chlapi bavili o káceni v zimě což je logické dřevo stáhne mízu atd.. do země to asi nikdo vyvracovat nebude a jako sekundární vliv byly fáze měsíce dost dobře nechápu ci ti na takovem jevu přijde nepodloženého, vliv měsíce na naši planetu je vic než zřejmý !! Jestli si nikdy neslyšel o přilivu a odlivu zajeď se podívat k moři :lol:
Když měsíc dokáže rozpohybovat milirdy tun vody tak rozhodně i tu vodu v našich stromech :roll:
A jestli to tady chlapci vychytaji a odchytnou si nejakeho astronoma a ten jim řekne kdy bude mesíc a slunce či další tělesa v zakrytu tak sušárny mužou zavřít :mrgreen:
JanB
Příspěvky: 450
Registrován: 05 črc 2012, 19:29
Bydliště: F-M
Kontaktovat uživatele:

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od JanB »

Víš, já u moře byl a všiml jsem si, že frekvence přílivu a odlivu rozhodně nekoreluje s měsíčními fázemi. Kdyby gravitace Měsíce opravdu způsobovala přesun vody z koruny stromu do kořenů a zpátky, měl by živý strom střídavě suché a mokré dřevo každých šest hodin a ne jednou za měsíc.

Za další - slapové síly způsobující příliv a odliv opravdu do jisté míry závisí na postavení Měsíce
(a Slunce). Říká se tomu skočné a hluché dmutí. Jenže díky tomuto jevu je příliv silnější v novu a úplňku a slabší v polovinách tohoto cyklu. Jenže v té smyšlence o měsíčním dřevu se tvrdí, že právě nov a úplněk jsou protipóly - v jednom má být vody nejvíc a v druhém nejmíň. Takže ani toto nesouhlasí.

A poslední a nejdůležitější - napsal jsi "Když měsíc dokáže rozpohybovat milirdy tun vody tak rozhodně i tu vodu v našich stromech". Jenže ten mechanismus přílivu a odlivu je právě takový, že pohne oceánem tak jak pozorujeme, zatímco vliv slapových sil na trošku vody ve stromu je naprosto neměřitelný. Zato spočítat se dá velmi jednoduše a pak je hned jasné, že na tu vodu působí řada jiných sil, které jsou o mnoho řádů větší a s Měsícem vůbec nesouvisí.

Takže nezlob se, ale gravitační vliv Měsíce rozhodně nemůžu uznat za mechanismus schopný vyhnat ze stromu všechnu vodu a za čtrnáct dní ji tam zase napumpovat zpátky.

No a to tvrzení, že strom sám na zimu stáhne mízu do země, to jsi schopen nějak prokázat?
Mart
Příspěvky: 13
Registrován: 21 črc 2014, 20:53

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Mart »

No přesně něco takového jsem čekal :) Nejen že mi přijde že si protiřečíš v první a druhém odstavci ale to je jedno,podstatné je kdo říkal že na něj bude mit vliv puldení příliv a Kdo říkal že ze dřeva vyžene všechnu vodu , u všech tady systematicky něco vyvracíš ale konstruktivně jsi sám zatím nenavrhl nebo nepopsal nic proč by tomu tak mohlo být .
Vypíšeš že se dá něco změřit a že pusobí jiné síly ale co se dá změřit nebo co pusobí to už tady taky nikomu nenapíšeš. :roll:
Myslím že primárně se tady bavime o tom jak vytěžit dřevo s co nejmenším podílem vody ve hmotě , v zimě by se mělo těžit zřejmě pro to že neprobíha tak intezivně latková výměna tj. koloběh vody ve stromu protože budto strom nemá listy a nebo díky snížené tepolotě neprobíha na jejich povrchu odpařovaní tj ani nasávání vody přes kořenový bal , no a tím se dostaneme k tomu že ten podil té vody ve dřeve je přes zimu ustálený nebo spiš postupně klasající jak dřevo tu vodu spotřebovává a tím se nemuže absolutně srovnávat se dřevem jarním nebo letním kdy v období vegetačního rustu tu vodu saje a odpařuje naplno. A vysledek? strom sám sníží obsah vody bez naší pomoci a tím pádem i šetrněji než to umíme my. A jestli někdo vypozoroval nebo v generacích podědil informace že lunární fáze maji pozitivní vliv na kacené dřevo tak proč ne .
Ostatně ty asi taky nebudeš mít žádný dukaz že tomu tak není nebo je že??
A vubec by bylo nejlepší kdyby si zahajil výzkum na toto téma každou zimu porazil pár stromů provedl videodokumentaci s testy a pak nám vysledky své práce vyvrátil nebo naopak potvrdil naše přesvědčení.
Vědci se asi našim tematem zabývat nebudou protože by jim to musela zafinancovat nějaká velkodřevařská firma typu Mayr - Melnhof jako je v Paskově a těm už by těžení v zimě jaksi nezapadalo do celoročního velkoplundrování našich lesu.
JanB
Příspěvky: 450
Registrován: 05 črc 2012, 19:29
Bydliště: F-M
Kontaktovat uživatele:

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od JanB »

Prosím tě, v čem si protiřečím v prvním a druhém odstavci? V prvním jsem napsal, že cyklus přílivu a odlivu proběhne dvakrát za den a ve druhém jsem napsal, že ten cyklus bude v úplňku a novu silnější a v době mezi úplňkem a novem slabší (ale bude mít pořád stejnou periodu). To jsem si nevymyslel, to jsou fakta. Já jsem jen poukázal na to, že mechanismus způsobující příliv a odliv nelze přijmout jako vysvětlení toho, že by v novu měl strom obsahovat méně vody.

Nenapsal jsem, že se "dá něco měřit", napsal jsem, že se NEDÁ změřit vliv gravitace Měsíce na to malé množství vody, které je obsaženo ve stromu. Napsal jsem, že se dá pouze spočítat (jednoduše z Newtonova zákona) a že je to číslo strašlivě malé.

Dále jsi napsal: " ale konstruktivně jsi sám zatím nenavrhl nebo nepopsal nic proč by tomu tak mohlo být" a taky "A vubec by bylo nejlepší kdyby si zahajil výzkum na toto téma každou zimu porazil pár stromů provedl videodokumentaci s testy a pak nám vysledky své práce vyvrátil nebo naopak potvrdil naše přesvědčení."
Tohle je úplně špatně - důkaz je vždycky na straně toho, kdo přichází s nějakým tvrzením. Nemůžeš přijít s tvrzením a požadovat, aby ho ostatní brali za platné, dokud ho někdo nevyvrátí.

Když se ještě zastavím u těch ročních období - odborné práce zabývající se oběhem vody v rostlinách pochopitelně existují, věda se tím zabývá, stačí jen chvilku hledat. Když si je přečteš, zjistíš:
- že na transportu vody ve stromu má zásluhu jen tzv. xylemové pletivo, které je hned pod kůrou a je velmi tenké. Z této části stromu ovšem nábytek nevyrábíme.
- že v tomto pletivu zůstává míza i po opadu listů. Dokonce když v tom vodním sloupci vznikne bublina, nedokáže už rostlina tok vody obnovit a musí tu poškozenou cévu nahradit - nechat narůst novou. Strom tedy nemůže na zimu cévy v xylemu vyprázdnit. Co se v xylemu mění během roku, není obsah vody, ale tok.
- u jehličnanů probíhá látková výměna i v zimě, jsou k tomu přizpůsobeny
- vnitřní část kmene (tedy ta část, kterou pro naši práci potřebujeme) se na transportu vody nepodílí, má funkci opory rostliny a její obsah vody je podle autorů v průběhu roku relativně konstantní.

Pokud se v něčem, co jsem uvedl mýlím, rád se nechám poučit.
Mart
Příspěvky: 13
Registrován: 21 črc 2014, 20:53

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Mart »

Počkej to jsme se trochu zapletli ja jsem přece nepřišel s myšlenkou zimního kácení a měsíčního dřeva ja jsem jen na straně těch co jsou jeho zastánci , tak mi nemužeš podsouvat že nemám dukazy, ty je taky nemáš pro to aby si to vyvrátil.

A Xylem neboli " dřevní cevni svazek " dřevní cevní svazky tvoří celý strom a podstatné pro transport vody je ve stromu bělové dřevo a ne tvoje tenke xylemove pletivo pod kurou to si trochu pleteš živiny vede lýko(to by ten strom asi rychle chcípnul když dokáže za den předat do vzduchu až 400 litru vody)a to netuším jak by to jen přez lýko zvládnul dopravit , blíže k jadru vede vodu z hlubších kořenu a vic při okraji naopak z těch podpovrchových.
Máš pravdu v tom že se mění tok živin v lýku podle toho jestli je rust kdy bere živiny z kořenu nebo jetsli je utlum tak je zase do kořenu nebo dřeva vraci (zásobárny energie)
Ale stejně to umi s tou vodou umí ji uvolnít oběma směra jak do pudy tak do listu atd aby vyrovnal nějake skokové napětí a ktomu používá vodu volnou uskladněnou ve dřevě .

Tím že ty stromy pak ještě položí z kopce to umocní voda se stáhne do větví ale furt se stahuje přirozeně po vlastní ose ne tím že ty buňky rozerveme napařením čerstveho dřeva v sušičce , základem je dostat maximum volne vody pryč přirozeně aby si s ní pak neměl problémy při dalším vysušovaní vody vázané.

A kydž se nad tím zamyslíš tak je ve vlastním zajmu toho dřeva aby přes zimu mělo vody spiš mín než víc jinak by jsi ho měl samou mrazovou trhlinu asi? nebo ne??

No a včem si protiřečíš?
V prvním odstavci napíšeš že "frekvence přílivu a odlivu rozhodně nekoreluje s měsíčními fázemi"
nekorelovat znamená nesouviset . No a v druhém jedním dechem dodáváš že zase spolu do jiste míry souvisí tak bud nevíš co napsat nebo opravdu netuším. A pokud by jsi chtěl narážet na tu frekvneci tak o té denní frekvenci přílivu se tu nemluvilo jen o tom zasadním vlivu měsíce který způsobuje větší příliv a odliv.

A za další když už chceš použivat cizi slova typu xylem a floem(lýko) tak se ujisti co vlastně znamenají Xylem je odvozene z řečtiny - dřevo .
A Xylem a tedy vlastně dřevo určitě jen jako opora rostliny neslouží ;)

Těším se na další konstruktivní pokračování :)
JanB
Příspěvky: 450
Registrován: 05 črc 2012, 19:29
Bydliště: F-M
Kontaktovat uživatele:

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od JanB »

Už se opravdu zaplétáme. Celé toto téma začíná tvrzením, že když pokácím strom v době, kdy je Měsíc v novu, bude mít nižší obsah vody. K tomu jsi napsal, že když Měsíc vyvolá příliv a odliv, pohne i s vodou ve stromu. A to je to podstatné, na co jsem reagoval.

K té korelaci: frekvence přílivu a odlivu je jeden celý cyklus za 12 hodin. Měsíc obíhá s periodou 28 dní. Takže žádná zřejmá souvislost. A v tom druhém odstavci jsem psal s měsíčními fázemi souvisí intentita přílivu, ne jeho frekvence !!!! Budiž, mohl jsem v první větě napsat že "velikost slapových sil souvisí...." aby to bylo více zřejmé, ale v dalších větách už je snad zřejmé, že jsem o frekvenci nemluvil. A ani z tohoto nelze vyvodit doporučení pokácet strom když je Měsíc v novu, protože i v tento den nastane příliv dvakrát a navíc bude silnější, ne slabší.

Druhý problém, to jestli je ve stromu méně vody v zimě než v létě, vznikl až později v průběhu této debaty. A to jsem zpochybňoval na základě dvou informací - první z nich jsou ty odborné práce, kde někteří autoři tvrdí, že obsah vody je v průběhu roku víceméně stejný. Ty články se dají na Netu vyhledat. A to druhé je popis toho, jak transport vody rostlinou probíhá. Tam autoři tvrdí, že když se sloupec vody v jedné cévě přeruší, rostlina už ho nedokáže obnovit, což dává smysl, vzhledem k tomu, jak to celé má fungovat. Jestliže se tedy na podzim voda stáhne dolů, co ji na jaře dostane zpátky?
Mart
Příspěvky: 13
Registrován: 21 črc 2014, 20:53

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Mart »

Tak ještě zpět k tomu měsíci já jsem bohužel zatím tu knihu od Thomy nečetl a tak nevím jeho přesný postup výběru dní a kdy stromy jako ideálně kácí . Víme že to je v zimě! což je dost podstatný fakt nemužeš napsat že to je druhý problem on snad jindy ty stromy nekácí, a pak že za novoluní či uplnku, oprav mě jestli se pletu .

Ale pokud se nad tím zamyslim tim nejjednoduším způsobem strom v zimě má v sobě méně vody protože neprobíhá výměna přez listy nebo naopak , pohyb vody ve dřevě zpusobuje kořenovy vztlak a výměna v listech která hodně zjednodušeně probíha na principu fixirky opravdu hodně zjednodušeně řečeno ale nám to stačí :) tj.přestaneš foukat (odpařovat z listu při fotosynteze) voda sjede , jedine co ji požene nahoru je kořenový vztlak a ten dřevní cévní svazek nemusí být napněný 100% volne vody ona se potáhne i po stěně te dutiny a i v te stěně samotne v pletivu, přeci jako voda vázaná.

A ted zpět k tomu měsíci vem si v potaz výše zmíněný fakt že je v tom dřevě vody mín než v v aktivní období růstu v letě atd.. To je že když jdeme kácet tak by jsme měli mít měsíc jakoby pod nohama nebo naopak v uplnku by ji teoreticky zase táhnul nahoru do jaké miry na tom má podíl jeho gravitace samotná nebo sečtena když je pod námi to asi netuší nikdo , nebo při tom uplnku za to muže svit který lehce vybudí(respektive pokračuje v denním svitu) především ty jehličnany a ony přeci jen nátáhnou nějakou vodu která je v nižších patrech ?(ten svit to je jen moje uvaha tak ho prosím neber jako bernou minci :) )

Jinak jsem zjistil že přiliv odliv se dá pozorovat v menším i na jezerech tím chci jen říct že je jedno jak velke množství vody to je ta síla tam působí stejně a to že ji nemuže pozorovat okem či dost citlivým přístrojem neznamená že tam není nebo že to menší množství vody nemuže ovlivnit stejně jako to velke.

A s tou cévou to závisí na tom jakou tu cévu myslíš jestli v dřevě( Xylem) nebo v kambiu ( lýku-floem).
Uživatelský avatar
Martin
Příspěvky: 396
Registrován: 16 bře 2009, 10:57
Bydliště: Trutnov

Re: Zpracování po těžbě

Příspěvek od Martin »

Myslím,že ten svit je trefa do černého.
Morčez!
Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti