Zdravím Vás, Marku,
vítejte na fóru! Dovolím si také pár komentářů.
Ke srovnávání - protáhnout křivé prkno jakékoliv délky protahem zajistí jen zkopírování křivosti, příp. jen zahlazení maličkých nerovností. Metrové prkno ve tvaru luku zůstane nadále lukem. Jak už psal witt, můžete pořídit nějaké rovné prkno, to křivé dát na něj, na mnoha místech vypodložit (podávací válce protahu nepodložené prkno jinak prohnou a na výstupu po hoblování se prkno zase zkroutí) a protáhnout. To je ovšem opravdu nouzovka, musel byste mít značný sortiment všemožných podložek - i velice tenkých, tj. oknařské sady by nejspíš nestačily.
Myšlenka rovnat horní frézkou je podle mě za daných prostorových podmínek rozumná. Zkuste si najít videa s klíčovými slovy "router sled". Pro tuto metodu budete sice také muset prkno nějak podložit, ale jen tak, aby neutíkalo a nehoupalo se, tj. stačí třeba klínky. Takto získáte prkno sice s kompromisním povrchem, ale dostatečně rovným na spodní stranu protahu. Tam pak orovnáte druhou stranu prkna a pak ještě mírně líznete tu první, pokud budou stopy po horní frézce moc výrazné - ale nejspíš bude stačit jen šmirgl.
Nu a jakmile máte rovné prkno, měl byste i s tím maflem na liště být schopen řezu dostatečně rovného na to, abyste mohl klížit spárovku. Ten řez nemusí být hladký jak zrcadlo, drobná texturka většinou nevadí. Časem zjistíte, že jen stačí, aby k sobě lamely dovíraly tak nějak na vlas. Zbytek zajistí sevření a lepidlo. Ale zpět k maflu - nejspíš jste jej koupil s nějakým obyčejným univerzálním kotoučem, který většinou za moc nestojí. Předpokladem pěkné rovné hrany je rovina pod vodicí lištou (předchozí odstavec) a kotouč, který je pro směr řezu vhodný. Rozlišují se kotouče na příčný řez (přes vlákna) a podélny (s vlákny). Vy potřebujete kotouč na podélný řez, ten se vyznačuje relativně řídkými zuby trapézového profilu. Když potom povedete maflík po liště tak nějak rovnoměrně rychle, měl byste i s tím Metabem dosáhnout uspokojivého povrchu.
Teď k samotným lamelám - pokud chcete používat stavební řezivo, můžete - ale musíte brát v úvahu fakt, že ve studené garáži vlhkosti běžného interiéru nedosáhnete. Další věc je, že stavební řezivo se často dělá z krajin (kruhová úseč při pohledu na špalek) - tj. po vyschnutí korýtkovatí. U větších profilů naopak zaznamenáte, že je uprostřed tzv. duše (nultý letokruh). To je problém, protože po vyschnutí to praskne, ať uděláte co chcete, leda by šlo o břízku nebo zerav, ale to jako stavební dřevo nebývá
V případě těch krajin musíte prkno podélně rozříznout v místě vrcholku letokruhu (kolmo k tečně, resp. radiála na původním špalku), jeden ze zbylých klacků nadél otočit a takto to sklížit. U těch větších profilů s duší to musíte říznout středem té duše, čímž většinou získáte dvě krajiny a ty zpracujete, jak jsem už popsal. Tyhle kroky jsou nezbytné, jinak se dostanete většinou do problémů. Pokud máte stavební dřevo po způsobu radiálního řeziva (stavební takto nebývá), pak takový problém nemáte. Co se týče šířky lamel, nezáleží na ní, pokud dodržíte výše uvedené a pak základní pravidla orientace letokruhů, jak se lamely k sobě skládají. Na to jsou mraky názorných obrázků a snadno je vygůglíte.
Ohledně vlhkosti obecně - i větší dimenze sušeného dřeva se vyplatí po zhotovení přířezů nechat chvíli být, protože řezné plochy vydají další vlhkost a dřevo se může zkroutit. Dále po slepení spárovky se také hodí nechat ji chvíli ležet mimo sevření, protože i lepidlem tam vnesete jakousi vlhkost. Ne vždy je to tak kritické, já na to většinou kašlu, ale v začátcích doporučuji to neuspěchat.
Co se týče výběru pil, bude to vždy kompromis a možná, že by Vám pro první projektíky úplně stačil ten maflík, horní frézka a router sled. Nicméně pokud jste na pile opravdu ještě nikdy neřezal, tak ať už koupíte cokoliv, první, co si před použitím přeměřte, je vzdálenost mezi kotoučem a bočním pravítkem v přední a v zadní části kotouče. Vzadu musí být o pár desetinek víc, jinak Vám kotouč prkno vzadu zvedne a dostanete tečku mezi oči. U těchto malých levných pil se na nastavení výrobce spolehnout nemůžete. Vlastně ani u těch drahých...
Úhelník možná nemusíte kupovat nový - prostě si přeměřte ten čínský. K zaručeně rovné hraně stolu nakreslete kolmici, pak úhelník převraťte a nakreslete druhou čáru přes tu první. Snadno uvidíte odchylku. Ty drahé úhelníky nejsou nutně o nic lepší, leda byste kupoval strojní, ale ten pro stolařinu úplně pohodlný není.
Ještě jsem zapomněl k tomu rovnání hran - jak k tomuto, tak i k finálnímu výzoru hotových hran se Vám bude hodit stopková kopírovací fréza. Jejím prostřednictvím snadno zkopírujete v dobré kvalitě rovinnost referenční hrany na Váš kus. To si klidně kupte, není to drahé a hodí se to nejen k tomuhle.
Až budete spojovat díly k sobě, pokud možno se vyhněte vrutům. Důstojné kutilské řešení spočívá v kolících, na což seženete nespočet přípravků. Dále moc nespojujte příčné a podélné dřevo. A když, tak jen krátký úsek příčného k podélnému.
A konečně, chovejte v teple své ledviny a půjčujte jen na vysoký úrok
Hans