Výroba spárovky s omezeným strojním vybavením

[MarekM]

To jsme si nerozuměli. Na podélné řezání potřebujete především kotouč s řídkými zuby a nejlépe i omezovači (mezi zuby je vždycky takový trčící hrb, který omezuje posuv, čímž napomáhá jeho pravidelnosti a proto i kvalitě řezu). Zmiňoval jsem trapézový zub jako standardní tvar pro podélné řezy (trapéz je lichoběžníkový symetrický zub, po obvodu kotouče širší, ke středu užší), ale není nezbytný. Můžete mít i střídavě šikmé zuby, ale pořád platí, že spíš řídké, jinak nastává problém s vyklizováním. Podmínkou dobrého vyklizování je dostatek místa mezi zuby a s rostoucí tloušťkou materiálu se problém zhoršuje.

Příklad: Nedávno jsem si koupil takový střídavozubý kotouč od CMT. Měl 24 zubů na průměru 315 mm, to je asi každých 4 cm obvodu. Přestože se kotouč v nabídce označuje jako stavební, já s ním řežu bez větších problémů plochy, které bych pro lepení označil za uspokojivé. Dokonce s tím řežu i příčně, když bourám masiv, protože to není nejhorší a odsejpá to. Vy máte kotouč menší, tak si to zkuste zhruba přepočítat tak, aby Vám vycházel zub třeba na každých 25 až 30 mm (menší řezná spára, možno zhustit zuby). Ale to je jen takový hrubý odhad.

Myslel jsem si, že trapézové zuby jsou určené na lamino.

Podle tohoto odhadu bych měl tedy mít cca 16-20 zubů. Základní kotouč Metabo, který mám má právě 18 zubů. Řezal jsem s tím stavební řezivo 5 cm tlusté a připadalo mi, že řez probíhal plynule a bezproblémově, nekontroloval jsem ale rovnost. Nemá také omezovač. Nevím ale jestli bych si s jiným více pomohl.

zub.jpg (86.2 KiB) Zobrazeno 1646 x

- Tento hrb na obrázku slouží pro plynulejší posuv a nikoliv pro vyklízení třísek, jak jsem se nejspíše mylně domníval?

Na pohledové hrany spárovky bude nejlepší a nejrychlejší potom použít ruční hoblík? Nějaký 50 let starý bychom měli mít v garáži. Odhadl bych to na hladíka, ale nikdy jsem s ním zatím nedělal a už jsem ho hodně dlouho neviděl. Zkusím se na něj o víkendu podívat, popř. ho i nabrousit a seřídit. Nebo je na začištění podélných hran desky určený jiný specializovaný hoblík s nějakým vedením, které zachová kolmost?

[jardako]

Známý truhlář začal kupovat Dewalt a tvrdí mi, že jeho kvalita jde obecně nahoru. Nevím, zkušenosti nemam, ale to nářadí nevypadá špatně. Dokonce některé věci se mi líbí více než Bosch či Festool.

Já dospěl k podobnému závěru. Pokud to jde, tak Festool, ale alternativa je Dewalt, v případě, že Festool danou věc nevyrábí nebo je nechutně drahý. Dewalt mám rád. Bosch po zkušenostech nikoli a od něj koupím něco jen pokud není moc jiná možnost.

[Hans]

Myslel jsem si, že trapézové zuby jsou určené na lamino.

Laminem se nezabývám, ale pro úplnost jsem si kdysi pořídil kotouč na předřez lamina, který měl také trapézové zuby, ovšem obráceně - směrem ven z kotouče se zužovaly. Nastavením výsuvu předřezu se pak štelovala jeho, abych tak řekl, účinnost ve smyslu vyštipování.

Podle tohoto odhadu bych měl tedy mít cca 16-20 zubů. Základní kotouč Metabo, který mám má právě 18 zubů. Řezal jsem s tím stavební řezivo 5 cm tlusté a připadalo mi, že řez probíhal plynule a bezproblémově, nekontroloval jsem ale rovnost.

Možná, že až si seřídíte lištu, obdržíte překvapivé výsledky. Zkuste a případně dejte vědět.

zub.jpg - Tento hrb na obrázku slouží pro plynulejší posuv a nikoliv pro vyklízení třísek, jak jsem se nejspíše mylně domníval?

Jedná se o omezovač třísky. S tímto pojmem se časem setkáte i u některých větších fréz. Účelem je zamezit příliš rychlému posuvu materiálu do řezu. Proto je ten hrb kulatý, aby materiál odtlačoval tak nějak kultivovaně.

Na pohledové hrany spárovky bude nejlepší a nejrychlejší potom použít ruční hoblík? Nějaký 50 let starý bychom měli mít v garáži. Odhadl bych to na hladíka, ale nikdy jsem s ním zatím nedělal a už jsem ho hodně dlouho neviděl. Zkusím se na něj o víkendu podívat, popř. ho i nabrousit a seřídit. Nebo je na začištění podélných hran desky určený jiný specializovaný hoblík s nějakým vedením, které zachová kolmost?

Nechci Vás podceňovat, ale správně naostřit a seřídit hoblík není jen tak. Obecně ruční nástroje vyžadují podstatně větší cit pro dřevo a ten se dostaví až časem. Ostření samo o sobě je také řemeslo. Navíc, po 50 letech v garáži může být ten hoblík všelijak zkroucený... Abyste se neotrávil hned zpočátku, doporučil bych Vám spíše strojní cestu. Standardně se hrany hoblují na hoblovce, příp. si vystačíte i s elektrickým hoblíkem. I když praktičtější než posledně jmenované by možná byla ta kopírovací fréza, co jsem zmiňoval dříve, protože lépe udržíte kolmost.

Samozřejmě, pokud byste se chtěl vydat ruční cestou, pak i k tomuto se zde najde pár lidí, co Vám mohou předat své zkušenosti. Akorát že u ruční stolařiny vede k perfektnímu výsledku poněkud strastiplnější cesta. Stroje zkrátka nahrazují nejen sílu, ale i trochu toho fortelu.


Hans

[Modřín]

Hans má pravdu. Naučit se naostřit hoblík, srovnat ho tak aby hobloval rovně a následně jím srovnat nějaký nahrubo uříznutý kus tak, aby byl rovný, pravoúhlý a nebyl do vrtule, to je tak půl roku. Minimálně pokud se to budete učit sám a nemáte nikoho, kdo Vám hned v počátku eliminuje chyby a bude Vás dokola opravovat v technice. A to se bavíme o použitelném výsledku, nikoli o výsledku který bude skoro perfektní. Na druhou stranu ty ruční nástroje nezaberou moc místa a nemusíte řešit přesné drahé mašiny, pokud chcete pracovat tím tvz. hybridním přístupem. Tedy opracuju materiál nahrubo strojně a doladím ručně co je třeba. Já mám třeba zkušenost, že když si proměřím pravítko na hoblovce, která je kvalitativně vysoko na tím co se tady probíralo, tak není uplně rovné. Není ani uplně tuhé. Vždycky to dohromady hodí nějaké to "světlo" pod úhelníkem, takže to stejně vezmu a dohobluju to načisto ručně. To samé když řežu, vezmu to na stolní pile a dohobluju k čáře.

Ale ta ruční práce chce čas a trpělivost a nelze čekat rychlé výsledky. Je ale ještě velký rozdíl mezi obdobím, kdy se to naučíte a už to dokážete udělat dobře a časem, kdy se dostaví nějaká relativní rychlost toho provedení. Pak ale dává velkou svobodu, protože nároky na prostor jsou minimální. K těm strojům, pokud jsou tedy dobré, se dá postavit a mít slušný výsledek minimálně do té doby, než si nějakou tu mašinu rozhodíte, třeba při výměně nožů. I ty stroje vyžadujou, aby tomu člověk rozuměl a dokázal je seřídit, protože jinak jsou k vzteku.

[MarekM]

výborná pomůcka na zjišťování rovinnosti čehokoliv je toto
https://www.peddy.cz/stavba-naradi-stah ... l-2606-120
Nastavit úběr např. milimetr a na konci a zažátku sníženého stolu musí být milimetr. Když se to nedá seřídit, tak vrátit.

Tohle bych se bál použít na měření roviny, není u toho uvedena žádná tolerance. Nejlevnější vodováhy mají přesnost 1 mm na metr, ty běžné 0,5 mm na m a ty velmi přesné 0,3 mm na m, ale už stojí více.

Úplně ideální by bylo použít strojní pravítko v třídě přesnosti 0. To má na jednom metru odchylku jen 0,01 mm. Stojí ale jako půlka čínské levné hoblovky, takže by asi nemělo smysl kupovat ho pro truhlářského nadšence.

Hans má pravdu. Naučit se naostřit hoblík, srovnat ho tak aby hobloval rovně a následně jím srovnat nějaký nahrubo uříznutý kus tak, aby byl rovný, pravoúhlý a nebyl do vrtule, to je tak půl roku. Minimálně pokud se to budete učit sám a nemáte nikoho, kdo Vám hned v počátku eliminuje chyby a bude Vás dokola opravovat v technice. A to se bavíme o použitelném výsledku, nikoli o výsledku který bude skoro perfektní. Na druhou stranu ty ruční nástroje nezaberou moc místa a nemusíte řešit přesné drahé mašiny, pokud chcete pracovat tím tvz. hybridním přístupem. Tedy opracuju materiál nahrubo strojně a doladím ručně co je třeba. Já mám třeba zkušenost, že když si proměřím pravítko na hoblovce, která je kvalitativně vysoko na tím co se tady probíralo, tak není uplně rovné. Není ani uplně tuhé. Vždycky to dohromady hodí nějaké to "světlo" pod úhelníkem, takže to stejně vezmu a dohobluju to načisto ručně. To samé když řežu, vezmu to na stolní pile a dohobluju k čáře.

Ale ta ruční práce chce čas a trpělivost a nelze čekat rychlé výsledky. Je ale ještě velký rozdíl mezi obdobím, kdy se to naučíte a už to dokážete udělat dobře a časem, kdy se dostaví nějaká relativní rychlost toho provedení. Pak ale dává velkou svobodu, protože nároky na prostor jsou minimální. K těm strojům, pokud jsou tedy dobré, se dá postavit a mít slušný výsledek minimálně do té doby, než si nějakou tu mašinu rozhodíte, třeba při výměně nožů. I ty stroje vyžadujou, aby tomu člověk rozuměl a dokázal je seřídit, protože jinak jsou k vzteku.

S tím co píšete určitě souhlasím. Chtěl bych pouze vyhladit hranu spárovky po rovném podélném řezu. Nějakou větší akci s hoblíkem bych ani nezkoušel. Spokojím se s nepřesností, která by nešla vidět okem. Předpokládám, že povrch po ostrém a správně seřízeném ručním hoblíku bude hladší než po tom elektrickém. Určitě se mi také líbí, že bych nemusel vytahovat krabici s el. hoblíkem, přenášet ji, zapojovat do sítě. Připadá mi to také mnohem rychlejší než srovnávat hranu horní frézkou.

Předpokládám, že nabrousit hoblík je podobné jako nabrousit dláto. Otec restauruje starožitný nábytek, používá i dláta a sám si je brousí ručně na kameni. S hoblíky však nemá zkušenost. Ještě zvážím koupi nějakého přípravku na udržení úhlu při broušení. Pokud se mi nepodaří seřídit hoblík nebo mi s ním práce nepůjde tak jak bych si představoval, vezmu si ho do sdílené dílny a zaplatím si školení od mistra.

Hlavně jsem si chtěl práci s ním vyzkoušet a porovnat to s dalšími způsoby opracování.

[Hans]

Chtěl bych pouze vyhladit hranu spárovky po rovném podélném řezu.

No právě... pokud máte pěkné rovnovláknové dřevo, pak asi uspějete. Pokud vlákna uhýbají všechna jedním směrem, uspějete také, musíte jen hoblovat po vláknech. Ale jakmile tam bude nějaká zkroucenina, což často bývá, bude muse pokročit ke klopkaři. Pustíte-li se tedy do toho, pak vězte, že klopna musí na vlas doléhat na želízko, což nebývá výchozí stav z výroby běžných hoblíků (nemluvím teď o Lie-Nielsen, které údajně vytáhnete z krabice a hoblujete). Dále vzdálenost klopny od ostří musí být při takovémto cídění jen pár desetinek. Naopak při větších úběrech musí být větší.

Také nezapomeňte prověřit rovinnost plazu. To se dělá s želízkem zaklínovaným do hoblíku, akorát že utopeným tak, aby netrčelo. Vzhledem k rozměrům pak případnou větší odchylku rovinnosti můžete srovnat víceméně i na tom elektrickém hoblíku, když ho dáte na záda a použijete jako hoblovečku. Ale ubírejte jen maličko a neustále přeměřujte - ať Vám z toho hoblíku něco zbude.

Předpokládám, že nabrousit hoblík je podobné jako nabrousit dláto.

V zásadě ano. Ani to nemusíte přehánět s jemností. Existují různé obsese s kameny hrubosti X tisíc, ale Paul Sellers v jednom videu hezky ukazuje, že 400 úplně stačí. Jednou jsem si koupil ze zvědavosti takový brusný systém od Stanley, někde v HrochBau za pár stovek. Byl to vodicí přípravek a dvoustranný šutr. No a v zásadě to na tom také jde. Ale samozřejmě, že to může jít i podstatně líp Jo, ještě se hodí kus usně a brusná pasta na obtažení.

Pokud se mi nepodaří seřídit hoblík nebo mi s ním práce nepůjde tak jak bych si představoval, vezmu si ho do sdílené dílny a zaplatím si školení od mistra.

Pozor, v dnešní strojní době ani zdaleka neplatí, že každý mistr truhlář umí s ručním nářadím. Vybírejte proto někoho, kdo s tím reálně dělá, ne jen někoho, kdo by to "měl umět". Restaurátoři dělají ručně častěji než běžní stolaři - třeba by Váš otec o někom věděl, pokud s tím tedy nedělá sám.

Nicméně Váš zápal je sympatický. Držím Vám palce!


Hans

[MarekM]

Zjistil jsem, že to vždy vypadá na první pohled jednodušeji, než jaká je skutečnost. Jen pro šuplíky pod postele už jsem musel nakreslit několik stránek výkresů a rozpis jednotlivých dílů má 42 položek. Až když jsem to viděl v AutoCADu okótované, uvědomil jsem si, jaké tam mám chyby a vše několikrát předělával. Ještě musím promyslet jaké udělám rozměry jednotlivých spárovek a které díly z nich vyřežu. V noci mám problém z toho usnout

[Hans]

V noci mám problém z toho usnout

To znám

[MarekM]

Mám jen mafla od Metaba, tam asi rozvírací klín není (ponorné pily od Festool ho mají).

Určitě tam bude, na to jer možná i nějaká norma

Vyfotil jsem mafla a rozvírací klín tam nevidím. Ani nevím jestli to něčemu vadí. Je tam vyšší riziko zpětného vrhu? Na 30 let starém maflu Makita rozvírací klín mám.

Hoblík vypadá takto. Předpokládám, že to bude klopkař, protože má dvě želízka. Zatím jsem měřil rovinnost plazu jen v rozebraném stavu a pouze u 2 cm na konci a u 2 cm na začátku plazu chybí pár desetin. Zbytek plazu byl v rovině. Bohužel jsem k dispozici jen kámen na obtahování a to na čtvrt stolení nepoužitý orezlý hoblík nestačilo. Hoblík bude nabroušen během týdne. Snad by pak mohl být použitelný na nějaké dokončovací drobné práce. Nahoře má logo s nápisem "Otakar Skřivan Praha", zjistil jsem, že měl továrnu na Vinohradech již v 19. století.

Je třeba nabrousit i klopku?

1) Metabo KS 55 FS by mela mít na zadní straně desky vymezovací šrouby, kterými lze zmenšit vakl na liště. Takže nepřesnost 1 mm by se měla výrazně zredukovat, obecně pila renomovaného výrobce v kombinaci s listou je dost přesná

Nastavení vůle pomohlo a nyní již není žádná vůle na vodící liště. Při kontrole řezu úhelníkem jsem neviděl žádnou detekovatelnou nerovnost. To stejné platí i pro kolmost. Ten základní kotouč si nechám na podélné řezy.

Zítra si půjdu vybrat truhlářské řezivo na pilu.

[Modřín]

"Je třeba nabrousit i klopku?"

Je třeba co nejlépe srovnat zadní stranu želízka a klopnu ze spoda tak, aby při dotažní dokonale doléhala k želízku. Úhel nábrusu klopny cca 70°. Ideálně pak přejet na obtahovacím kameni. Oboje stačí na posledním milimetru klopny. Klopnu pořádně přitáhnout.

Pokud je to staré želízko a budete ho dávat někomu brousit, tak si ho hlavně nenechte spálit na nějaké brusce. Stará želízka strčí všechno moderní do kapsy, ale hrozně snadno se při ostření spálí. Při broušení na brusce to nesmí pálit do prstů, je třeba netlačit a opravdu hodně chladit.

Ale jak na to koukám, to želízko moc staře nevypadá.