Kulatina jasan 70 cm na průměru - sušení

[dave182]

Ahojte, dotaz zní, nyní mám tyto pár tunové macky o délkách cca přes 6 metrů i s kůrou složené a podložené trámy venku od začátku ledna, chci se zeptat

jestli hned rozřezat, chci to mít na fošny od 60 - 100 mm na budoucí desky pro masivy, nebo to zakrýt plechem, čela něčím natřít a nechat spíše vyschnout a pak za cca rok rozřezat, děkuji všem zkušenějším za názory

[witt]

V tomto směru mám sice spíše zkušenosti s palivovým dřívím , ale řekl bych, že kombinace celý kmen a kůra, je špatně - to sežerou brouci a houby. Osobně bych to rozřezal. Jen bacha s přirozeně usušeným (vzduchosuchým) dřevem to pak v interiéru není tak úplně jednoduché. Takže je potřeba pečlivě zvážit jestli má celá akce smysl.

[Hans]

V celým kmenu to nestihne vysychat tak rychle, aby to nějak zásadně rozpraskalo k nepotřebě. Ale jak píše witt, v kůře bych to nenechával. Pokud něco ty potvůrky rády, tak to je ta živá část stromu pod kůrou. Lýko a kambium, nebo tak nějak.

Otázka ještě je - co se tím má vlastně získat, že se to nechá ležet? Na tohle nejsem odborník, ale něco takovýho jsem slyšel jen u ořechu - aby i běl trochu ztmavla a nemusela se tolik mořit. Ale u jasanu nevím. Osobně bych to asi rozřezal a v téhle síle možná i zavezl do sušky. Takový bago by se mělo sušit už s námořnickou rozvahou, vzhledem k tloušťce tam bude daleko větší vlhkostní spád a tím i pnutí. A jasanu by byla škoda


Hans

[Modřín]

Ležením v kůře lze získat například zapaření. Mít takový dříví, tak to okamžitě odkorním a pak co nejdřív nařežu. Zatřít následně čela na fošnách, aby mi moc neporupaly kraje a hlavně správně proložit.

[Squit]

s tim řezáním to neni tak horký. Smrk, borovice atd se zapaří a zamodrá. Ale třeba duby jsou v pohodě i po několika letech, jen od čela zašednou třeba 10 čísel do hloubky a občas když leží na zemi, tak se do kůry dá houba a zalezou tam tesaříci, ale to všechno se dá jen do blány(běle) a jádro nechaj bejt. Ořech po roce na dešti venku taky v poho, jen prvních asi 20 čísel z čela šedý a popraskaný. Jasan je to samý. Když jsem měl fošny co byli různě špatně skladovaný, tak to bylo samozřejmě šedý, ale ohobloval jsem pár mm a jak nový. Základ je aby na to nepršelo z vrchu a zároveˇ
n to nesálo vlhkost ze země. Hráně jsou standardně taky zakrytý jen z vrchu a kus nad zemí, z boku do nich normálně prší, zahání a je to ok. Běžně je na nich ikůra. Ta by tam teda bejt neměla ale doba je uspěchaná a nikomu se to nechce dělat. Prý když se dělali kdysi mlýnská kola, tak na osu se používal zásadně dub a před opracováním se prý komplet zakopal na několik let do země aby vysychal pomalu a nepopraskal. Zároveň odehnila kůra a běl a bylo s tím prý míň práce. Také se ze dřeva vyplavili vpodstatě všechny živiny a tím pádem do toho už nešli žádný brouci a houby. I proto se dřevo dřív plavilo, aby se z něj dostali živiny ven a bylo odolnější. Další věcí je třeba dlouhodobé skladování smrkové a celkově jehličnaté kulatiny. Pokud chcete aby byla i po dlouhé době pěkná - bez zamodrání, zapaření, rozpraskání tak se naopak na skládkách kulatiny kropí systematicky vodou.

[witt]

Z dubu se dají vyplavit třísloviny, ale je to proces na několik let. S těmi živinami, to nebude jen tak. Dřebokazný hmyz a houby získávají energii z celuozy (polysacharid) a ta tam určitě zůstane.
Většina dřevokazného hmyzu do dřeva leze právě přes kůru. Je to pro něj jakési návěstí, přes holé dřevo to neumí. Některé druhy se drží pod ní, některé (zpravidla velké "víceleté" druhy) zalézají do dřeva. Takže záleží jen na druhové rozmanitosti v místě skladování.
Dub, pokud se dá pod vodu nebo do mokrého jílu, tak tam vydrží tisíce let.