Dubový stůl

[jardako]

Ahoj, asi taky budu vyrábět pro "zákazníka" (širší rodina) dubový stůl, i když jednodušší design.
(Tim: https://www.cestadreva.cz/Diskuse/?cd=d ... Q9MTQxMA== )

Nikdy jsem nic takového nedělal, tak mám trochu obavu hlavně z toho, aby se ta deska časem nějak nekroutila.

Rozměr bude asi 180 x 90, možná 200 x 90. Jakou tloušťku té desky byste doporučili? A existují nějaké spárovky, které jsou extra odolné proti kroucení? (Tim píše "spárovka na pracovní desky" ... je něčím jiná oproti obyčejným spárovkám?). Zafrézovali byste do ní zespoda něco? (Dubový stůl, který máme doma, má zespoda zafrézované kovové svlaky napříč).

Díky!

[witt]

Tu spárovku podrží ty horní vodorovné vzpěry.
Dá se koupit spárovka na stoly, ale tu co běžně vídám v baumartech, má jen 28 mm. Ne že by to nestačilo - alespoň je to lehčí - ale příliš nízká hrana nemusí opticky působit dobře, stůl by se pak musel vymyslet jinak. Celkově gracilnější, nebo hraně dát rámeček.
On píše "spárovka na pracovní desky" - tipiju, že slepil dvě desky šíře 60 cm, co se používají na kuchyňské linky (síla 4 cm) - u stolu 200 x 90 ale jen ta deska bude odhadem vážit přes 50 kilo.

[Hans]

Tim to má zjevně z opravdu tlusté desky, protože na stranách je vidět, jak čelní dřevo prochází přes celou tloušťku včetně profilování.

Podle mě není nic jako spárovka na pracovní desky. Jsou jen spárovky různých tlouštěk, přičemž ty tlusté se používají na pracovní desky. Ještě se rozlišuje podélná a napojovaná lamela, Tim použil napojovanou (je levnější a nejspíš i stabilnější). Jak píše witt, plná deska bude vážit kolem 50 kg. Taky můžete použít jen 18 mm a naklížit zmiňovaný rámeček, ale na čelních koncích bude nutno mít také čelní nákližky. Bude pak vidět předěl na kresbách, ale když to šikovně schováte do profilování, bude to ok a zároveň to bude vážit půlku.

Pokud to chcete na těch nohách jako to má Tim, tak musíte stejně jako on udělat svlaky i kvůli napojení nohy na desku, zafrézované kovové by měly smysl u jiných konstrukcí. Nohy samotné pak musí být provedeny poměrně přesně a pečlivě, protože to na ně bude velká páka. Nějaké kolíkování bych tady asi vyloučil, musí se to udělat "postaru."

Když to uděláte jako normální stůl s luby, uděláte to s relativně málo stroji. Nohy můžete slepit z téže spárovky a když to uděláte přesně, nepotřebujete ani hoblovku, stačí jen obrousit.

Asi spíš napište, jak to má vypadat, takhle se dá radit jen dost obecně.


Hans

[jardako]

Díky za odpovědi. No já bych asi nedělal takovou složitou konstrukci jako Tim, nejspíše prostě 4 nohy v rozích, slepené z té spárovky.

Jde mi teď hlavně o tu tloušťku desky a to, jak zajistit, aby se neprohnula. Dělal jsem velkou skříňku ze spárovky, některé velké kusy byly 3cm tlusté a vím, že se s tím špatně manipuluje (člověk ty kusy sotva unese tak, aby to nepoškodil). A navíc se ta konkrétní spárovka trochu prohýbá.

Z doby, kdy jsem ještě nebyl truhlářem, máme doma tenhle stůl:
https://www.nabytekmirek.cz/dubovy-naby ... 0_x_100_cm

Ten má desku asi 24mm tlustou, na krajích dokonce ještě zúženou. A má zespoda ty kovové svlaky ...
Ten nový stůl bych udělal podobně (kulaté rohy, luby, nohy ale spíše rovně než šikmo).

[Hans]

Ty kovový svlaky tam mají podle fotky spíš pro podržení většího přesahu desky přes luby, než bývá zvykem. Pokud chcete taky velké přesahy, můžete to udělat buď podle nich (pozor na povrchovou úpravu kovu, železo ve spolupráci s taninem v dubu způsobuje černání, tj. dobře to železo natřít) anebo tam přes nohy protáhnout luby, pokud účel dovolí (např. abyste se o to nemlátili kolenama).

Tloušťka 24 mm mi přijde dostatečná. Pro tenhle design se samozřejmě nákližky nehodí a když o tom tak přemýšlím, tak ani ty přečuhující luby. Prohýbání a kroucení bych se asi zas tak nebál, ale můžete to ještě pojistit příčným přepažením lubového rámu uprostřed či ve třetinách a přitažením k desce vruty. Samozřejmě všude kromě prostředních děr musíte dělat díry oválné ve směru pohybu dřeva.

Pokud chcete dělat nohy rovně, pak nemůžete mít takový přesah s ohledem na převrhnutí stolu. Takže když nohy spolu s luby dáte víc do rohů, nemusíte žádný kov řešit a přitáhnete to jen na ten přepažovaný rám zevnitř.


Hans

[witt]

Nevím, jak jsou ty kovové "svlaky" silné, na fotce to vypadá spíše jako kus plechu. Přijde mi, že nemohou nic udržet. To by musely mít alespoň centimetr. Není to jen nějaký pozůstatek univerzálnosti desky?

[jardako]

Nevím, jak jsou ty kovové "svlaky" silné, na fotce to vypadá spíše jako kus plechu. Přijde mi, že nemohou nic udržet. To by musely mít alespoň centimetr. Není to jen nějaký pozůstatek univerzálnosti desky?

Jsou asi 3 mm silné.

[jardako]

Samozřejmě všude kromě prostředních děr musíte dělat díry oválné ve směru pohybu dřeva.

Omlouvám se za asi základní dotaz ... ale jak poznám směr pohybu dřeva?

Jinak díky moc za ty rady, je to super, že to tu s váma může probírat.

[Hans]

Jestli to má jen 3 mm, tak mi to taky přijde málo. Ale třeba to není běžná měkká ocel. Třeba pružinovka by to v téhle tloušťce udržet mohla. Anebo to je profil T - potom ta spodní ploška je jakoby jedna pásnice nosníčku. Ale spíš to bude asi nějaká ta pružinovka.

Směr pohybu dřeva - když rozříznete špalek dřeva, uvidíte letokruhy. Při vysychání mají tendenci praskat a jako vějíř se zavírat - vzniká kruhová výseč, pár stupňů obvodu se ztratí. To je tangenciální sesychání. Kromě toho je i sesychání radiální - zmenšuje se průměr špalku. V závislosti na tom, jak je fošna řezaná, vzniká tangenciální nebo radiální řezivo. Tangenciální sesychání je větší než radiální. Změna objemu jde samozřejmě i opačným směrem s ohledem na změnu vlhkosti.V podélném směru se délka téměř nemění, udává se tuším 0,1 % podle druhu dřeva - v praxi se to zanedbává.

Nuže a spárovka neni nic jinýho, než podélně slepený kusy dřeva. Takže délka spárovky zůstává stejná, ale šířka (a samozřejmě i tloušťka, což u desky můžeme zanedbat) se mění. Čím hustší dřevo, tím větší změny. Proto se třeba i ve velmi starém a tehdy drahém nábytku dají najít neviditelné díly třeba z levného smrku, protože je v tomhle směru výhodnější.

Takže když spojujete příčné dřevo s podélným, tedy např. ten svlak, ale i tzv. breadboard ends (nevím teď český výraz, ale google Vám to najde), nesmíte ho nikdy k sobě spojit po celé délce napevno. Je vhodné se zamyslet nad koncem, kde vyžadujete lícování, tam udělat to pevné spojení, no a zbylá spojení realizovat "posuvná." Tedy například při spojování vruty udělat oválný otvor tak, aby se příčné dřevo mohlo hýbat v podélném. Když to neuděláte, pak to při sesychání praskne, při navlhání se to vyboulí. Ještě mne napadá obecné upozornění, že pokud někde uvidíte svlak realizovaný na rybinu, neměl by být nikdy lepen, nejvýše v jednom místě.

Existují samozřejmě výjimky - u dostatečně úzkých příčných vlysů to můžete zanedbat, vyvozované síly vstřebá pružnost lepidla.

Snad ještě doplním, že i spárovky jsou v ideálním případě lepeny s ohledem na to, jak se bude ten který vlys sesychat. Určitě to někde najdete jako obrázek. Pro úplnost jen dodám, že dnes se na to bohužel dost peče. U napojovaných lamel to tak nevadí, u průběžných už je to diskutabilní.


Hans

PS: Mně nepřijde žádný dotaz hloupý - proto tu přeci tohle fórum je - a když se podíváte fůru let dozadu, také jsem tu měl hromadu údajně hloupých dotazů

[witt]

na tomto obrázku je to (trochu) vidět

https://www.drevoastavby.cz/images/stor ... %99eva.jpg